Co je zrovna "in" ...


Dovolujeme si pozvat vás na

Výstavní a prodejní akci "Libverda 2018"

kde bude možno shlédnout výstavu rostlin našich členů a získat nové přírůstky do své sbírky.
viz podrobněji ->

   Po relativně krátkém, leč překrásném období hojnosti, kdy nám ve skleníku kvetly nejspíše i prkna pod parapety, přichází zcela nenápadně čas, kdy rostliny usoudí, že pro letošní rok se nám již odvděčily dost a začnou s květy mnohem více šetřit. V tomto období se však naštěstí svými krásnými květy teprve začnou chlubit zástupci rodů Thelocactus  a Astrophytum , ale také opozdilci z rodu Turbinicarpus , kteří však často kvetou po celé léto. Nastává doba, kdy vykvétají nejhezčí zástupci rodu Mammillaria , převážně velkokvěté druhy série Ancistracanthae , které k řádnému vykvetení potřebují vyšší teploty a mnoho z nich současně vyšší vlhkost. Hromadně rozkvétají např. Mammillaria boolii, Mam. schumannii a nebo zapomenutá kráska Mam. yaquensis , jejíž hrozny velkých růžových květů na drobných tělíčkách nelze přehlédnout. Rozkvétá ještě mnoho členů rodů Lobivia  a Echinocereus , zatímco rebucie věnují veškerou energii na dozrávání bohaté násady plodů. Obzvláště ty samosprašné druhy. Pokud jsme si na jaře správně hráli na čmeláky, dozrávají už první plody na turbinikarpusech a semena se nám začínají rozutíkat po okolí. Je tedy čas zasáhnout a být ve střehu. Takoví mravenci bývají často šikovnější, čerstvě puklý plod sklidí rychle sami a drahocená semínka kamsi exportují, aniž by si vyžádali povolení naše, či snad Ministerstva životního prostředí, o paragrafech CITES nemluvě. To se jim to žije, když nemají ministerstva. Nebo že by ...

Skleník i v půli léta oplývá květy ...
Mammillaria (Dolichothele) longiflora Mammillaria guelzowiana v. robustior

   Podle mnohokrát ověřené zkušenosti vím, že nejlepších výsledků lze dosáhnout jen výsevem vlastních a čerstvých semen. Žádná zakoupená semena vám nikdy nevyklíčí tak, abyste byli s výsledkem na 100 procent spokojeni. Pokud o nějaký druh máte opravdu zájem, pak se nelze dočkat rozumných výsledků výsevem tzv. "běžných porcí" semen, ve kterých bývá 10 až 20 semen. V každém případě to platí o mexických rodech. Rody pocházející z jihoamerického kontinentu, dávají mnohem více semen, více je jich tedy v "běžných porcích", a máme tedy větší šanci, že nám dorostou alespoň 2 pěkné a zdravé rostliny do sbírky.
Mnohaletá praxe totiž říká :

  • vyseješ-li 10 semen, vyklíčí ti jich 7, z toho 2 semenáče budou od prvopočátku neduživé a vadné, ze zbylých pěti postupně další 2 zahynou, mezi zbylými třemi bude jeden evidentně hybridní, a pravděpodobnost, že z posledních dvou získáme po letech opět semena, se exponenciálně snižuje s každým rokem jejich věku.
    Přičemž zároveň platí, že jakákoliv houba udělá cokoliv, aby se vám to stejně nepodařilo. Uspokojivých výsledků lze dosáhnout výsevem alespoň padesáti semen. Jen z velkého počtu semen můžeme později vybrat dostatek kvalitních, odolných a dobře kvetoucích rostlin pro získávání dalších semen. Tím že nám často zůstane málo jedinců, opylujeme navzájem jakékoliv rostliny, nehledě na to, zda v mládí byly neduživé a tak jsme jim pomohli roubováním. Neuvědomujeme si ale, že takováto generace už si s sebou nese s vysokou pravděpodobností vady svých rodičů. Vady, které by pro jedince v přírodě znamenaly zánik a nešířily by se dál do nových generací. Marno je pak skuhrat nad výsledky našich výsevů.

    Skleník i v půli léta oplývá květy ...
    Thelocactus rinconensis Echinocereus subinermis

       Nechci aby to vyznělo příliš pesimisticky, ale věřte, že není nad semenínka vlastnoručně vypiplaná od okamžiku, kdy se konečně sešly květy na posledních různých rostlinách, až po ten zázrak znovuzrození další generace tak zajímavých a vděčných rostlin, jakými snad jen kaktusy umějí být.
    A proto opylujte, vysévejte, pikýrujte ať je kaktusů a kaktusářů více. Naštěstí je doba, kdy si nelze stěžovat na to, že některé druhy nejsou k sehnání. Kromě bolivijských cereusovitých druhů lze snad sehnat cokoliv a za rozumné ceny. Pochopitelně, že některé druhy se objeví vzácně, ale i to by mohlo být motivací ke snaze o jejich sehnání a prozkoumání, proč že se tak málo v katalozích objevují. Nejčastěji jsou v tom rostliny nevinně a právě my, tím že neustojíme denodenní tlak módy, preferujeme dnes sulkorebucie, zítra uebelmanie a pozítří ... ?
    Málokdo se ospravedlní tváří v tvář echinopsisům či třeba arochadoím ...

    Tak tedy hurá na semínka, ať nás mravenci nepředběhnou ...



    úvodní stránka