Jaro je za dveřmi ...
Přestože si stále ještě paní Zima uzurpuje vládu nad nocemi, dny už jsou konečně ve znamení jara. Stále po vyšší dráze se pohybující Slunce s dokonale blankytně modrou oblohou, vlévá kaktusářům do žil nový optimizmus a s ním dává zapomenout na to, že jsme ještě před pár dny běhali s uhlím ke kotli. Skleník se už hravě vyhřeje na letní teploty a tak nás čekají jarní přípravné práce. Šťastnější majitelé vytápěných a celoročně provozovaných skleníků, ve kterých jsou rostliny po celý rok, už mohou předvídat, jak bohaté na květy bude to letošní jaro. Nedočkavci z rodů Gymnocactus a Mammillaria mají už bohatou násadu poupat a některé jen jen rozkvést. Ti méně šťastní, kteří uklízí sbírku na zimu do vhodnějších temperovaných prostor, musí prokázat ještě poněkud více trpělivosti. Rostliny jsou těsně před probuzením a my bychom už měli mít hotové nejdůležitější opravy a úpravy našich pěstebních zařízení. Bohužel také v těchto týdnech se projevuje větší množství ztrát po zimním období půstu. Ti, kdož sbírku kontrolují pravidelně a často, mají výhodu. Nejsou vystaveni takovému "návalu emocí" a překvapení při prohlídce sbírky po několika zimních měsících, kdy najdeme často více rostlin již mrtvých.
Tak tedy, po odevzdání patřičné daně na nejbližší "Popelnicový úřad", nás čeká stěhování sbírky na letní působiště. Zásadní věc, opomenutí které je rovno katastrofě je, že rostliny nesnesou po zimě přímé vystavení slunci !! Musí se zhruba 2 až 3 týdny stínit. A to tím víc, čím je skleník světlejší a teplejší a čím tmavší byla místnost, kde byly přes zimu uskladněny.
Vzpomínkové květy z minulého podzimu
 |
 |
| Pleiospillos baumannii |
Mammillaria hernandezii |
Po zimě vydrží kaktusy ještě ledacos, ale po přenesení do nestíněného skleníku se po náhlém vyjasnění můžeme s částí sbírky zcela jistě rozloučit. Pokožka kaktusů se chová podobně jako ta naše. Prostě se připálí. V lepším případě vzniknou na rostlinách velmi nevzhledné korkovité skvrny, které se po čase mohou vyloupnout, v horším případě rostlina do několika dnů hyne. Popálené rost. jsou dlouhé roky poznamenané a nevzhledné. Z vlastní praxe nedoporučuji brát sílu březnového slunce na lehkou váhu a dát si trochu té práce se zastíněním sbírky. Přestože to nevypadá příliš esteticky, mám po celém skleníku po vystěhování na rostlinách přehozeny hedvábné papíry, používané např. na balení květin v obchodech. Nemějte strach, že rostliny o něco ochudíte. Po jejich důkladném probuzení a prvním zalití (u mě koncem dubna) je už možno stínění téměř úplně odstranit. Z vlastních pozorování bych řekl, že zastíněné rost. se snáze a rychleji probouzí do vegetace. Obzvláště pokud byly roseny nebo velmi mírně zality. Rostliny během krátké doby začnou otevírat růstové středy a především hromadně nasazovat poupata. Pokud objevíme rostlinu, která tzv. "sedí", je trvale svraštělá, má nejspíše zdravotní problémy. Takovou rostlinu co nejdříve po zjištění "nenormálního chování" vyjmeme ze substrátu. Infekce kořenů probíhá po zvýšení teplot dosti rychle. V případě, že mají kořeny tmavou barvu či samovolně odpadávají, musíme chtě nechtě sáhnout po noži a řezat. Všechny zahnědlé kořeny a někdy i spodní část těla, pokud už v ní jsou vidět hnědé či oranžové skvrny, musí pryč. Větší rostliny v krátké době vytvoří nové kořeny, ale rozměrově malé a také semenáče často už nemají tolik síly, aby znovu zakořenily.
Vzpomínkové květy z minulého podzimu
 |
 |
| Mammillaria cv "Jan Šuba" |
Turbinicarpus jauernigii MK 54.336 |
Pokud jsme tedy všechny nástrahy zvládli, čeká nás už jen se těšit na první květy. Zde by bylo také možná dobré připomenout (alespoň pro ty, jež nemají s těmito druhy dosud zkušenosti), že některé druhy z rodu Mammillaria vykvétají velmi brzy, ještě v době, kdy není dostatek tepla, protože poupata zakládají již během zimních a někdy už i podzimních měsíců. Typickými nedočkavci jsou krásné druhy jako Mam. aureilanata, Mam. pennispinosa, Mam. zacatecasensis či Mam. lasiacantha a Mam. magallanii. Chceme-li z těchto druhů získat semena, je nutno počítat s tím, že časné květy, díky tomu že se vyvíjely za nedostatku tepla, nemívají vyvinutý pyl. Proto je vhodné tyto druhy poněkud "přibrzdit" ponecháním na zimovišti déle než zbytek sbírky. Pak se květy otevírají v teplejším období a často hromadně, takže květy jsou už plně vyvinuty a nebývá problém s opylováním. Pokud ovšem máme sbírku celou zimu ve skleníku, kde již od února šplhá teplota ke dvaceti stupňům, většinou bývají plně vyvinuty i nejranější květy.
V tuto dobu je již také nejvyšší čas začít vysévat. Den je dostatečně dlouhý na to, aby se klíčenci nevytahovali, i když je umístíme třebas jen na okenním parapetu. Čeká nás pravidelná kontrola výsevů, aby nadvládu nad nimi nezískaly řasy, v horším případě houby, neboť kaktusů a kaktusářů není nikdy dost ...
A tak po velikonoční vřavě nezapomeňte, že jaro klepe na dveře !
A je škoda ho propásnout ...
úvodní stránka