Co je zrovna "in" ...


Sezóna je uzavřena, ať žije sezóna nová ...

 
   Všichni to víme, všichni to známe. Ale přesto tomu každý rok odmítáme uvěřit. Sezóna je uzavřena, ať žije sezóna nová... Naši pichlaví kamarádi se uložili na několikaměsíční spánek. Přejme jim, ať je klidný a nerušený všetečnými sviluškami, kořenovkou, mlsnou houbou, či třeba zbytečně vysokou teplotou. V tomto, pro většinu z nás ne příliš přívětivém čase, si může i kaktusář vybrat trochu toho volna. Spousta z nás ho ovšem přesto věnuje mnoha činnostem, s kaktusy a sukulenty spojeným. Určitě mezi ně patří listování v nesčetných katalozích, nabízejících všechny možné i nemožné kaktusové druhy, objednávání přírůstků, konečné vyřešení nepořádku v administrativě a tak podobně. Mezi oblíbenou činnost možno zařadit i probírání se fotografiemi, pořízenými právě ve skončené sezóně, ať už ve svém kaktusovém království, nebo na cestách po sbírkách kaktusářských kolegů v jiných zeměpisných šířkách. Často při tom objevíme věci, kterých jsme si v tom fofru uprostřed sezóny snad ani nemohli všimnout. Třeba, že některá rostlina vypadá tak nějak trochu jinak, než by měla, že je v řadě semenáčků trochu více mezer, než by bylo žádoucí a podobně. No a v tom lepším případě nalezneme na obrázku důkaz, že třeba i vykvetlo něco, co jsme vůbec nestihli zaregistrovat.
Jak to loni krásně kvetlo ...

Mammillaria laui v. subducta Mammillaria blossfeldiana

   Pro část pěstitelů nyní začíná období zimního přesazování. Někteří pěstitelé mají naopak lepší zkušenosti s přesazováním v letním období, kdy rostliny díky vysokým teplotám upadají do krátkého vegetačního klidu. Ono ovšem toto už nemusí být pravidlem. Léta, přesněji řečeno průběh teplot a oblačnosti v letních měsících v posledních několika letech nasvědčují, že kaktusy nebudou mít důvod v létě zastavovat růst. Stále zřejmě platí, že zimní přesazování má několik výhod. Vzhledem k odpadnuvším pracem ve skleníku, jako zalévání, větrání, hraní si na Čmeláky, sklízení semen atd. je trochu více času právě na tyto práce. Další výhodou je, že nám rostliny nerostou a ani se k tomu výhledově nechystají, nebo alespoň by neměly, proto jakýkoliv zásah do kořenového systému nemá za následek nechtěné zastavení vegetace. Nutné ovšem je nezapomenout na to, že v klidovém období rostliny neprobíhá klasické a úplné hojení ran, vzniklých zákonitě při jakékoliv manipulaci s kořeny. Proto vždy před opětovným zasazením do nového substrátu je zapotřebí ponechat rostliny den dva na teplejším místě, právě proto, aby ranky důkladně zaschly. Poté je možno rostliny nechat až do jara s obnaženými kořeny, nebo znovu zasadit do nového substrátu. Ten však musí být naprosto suchý! Kdo přesazuje v průběhu léta má však nyní o starost méně. Dobré je také v průběhu zimy kontrolovat staré zaschlé zbytky květů. Ta se rády stávají potravou pro všudypřítomné plísně a občas se stane, že do jara stačí prorůst až do těla rostliny a nás pak po prvním jarním zalití čeká nemilé překvapení.
Jak to loni krásně kvetlo ...

Escobaria minima Neochilenia odieri

 
   Ale asi je třeba to brát i z té lepší stránky - nějako oběť paní Zimě prostě dát musíme. Tak už to bývá. Mezi tím, co čtete tyto řádky, venku připadlo pár miliónů sněhových vloček, milosrdně zakrývajíc vše, co zakryto být mělo i to, co sebelepší peřina schovat nedokáže. A snad je to tak správně. Ještě, že čas je všem spravedlivý a odpočítává v zimě i v létě stále stejně. Než se stačíme ohlédnout máme tu čas výsevů, čas stěhování sbírek na letní působiště, čas prvních květů, čas... Těšme se na něj a udělejme vše pro to, aby nám ani vteřinka těch nejhezčích chvil neproklouzla mezi prsty.


A tak tedy ať ten rok následující nám přeje alespoň tak, jako ten minulý ...



zpět      úvodní stránka