Foto 1
	Foto 2
Mammillaria guelzowiana

Dlouhá léta, než byla dostatečně namnožena, byla považována za těžko dostupný klenot mezi kaktusy. Po čase se přišlo na to, jak ji udržet na živu delší dobu a že dokáže pravidelně bohatě kvést a dávat mnoho semen. Dnes jí lze najít v každé nabídce semen a každé druhé sbírce. Není vůbec tak náročná, jak se o ní tradovalo. Trochu choulostivější jsou semenáčky, ale např. ve směsi antuky a písku nebo tufu, porostou bez větších problémů. Kvetou už ve velikosti kolem 4 cm, asi ve čtvrtém roce věku nádhernými sytě růžovými květy s nápadně obrvenými vnějšími okvětními plátky. Dospělé rostliny snesou i bohatší zálivku v letním období (ovšem opět pozor na podpaření v horkých dnech!).
Také tuto mamilárii můžete vidět v několika formách. Formu s hnědými středovými háčky, nebo f. se žlutými háčky známou jako v. splendens. Popřípadě nověji popsanou var. robustior, která má výrazně delší, více prohnuté stř. háčky, silnější a píchavé subcentrální trny a méně vlasových trnů v areolách. A také větší a výraznější květy. V současné době jsou sice obě zmíněné variety vedeny jako synonyma k typovému druhu, ale nejspíše to platí pouze pro v. splendens. Nedoporučoval bych však navzájem opylovat typické rostliny s v. robustior , protože jde o výrazně odlišné formy. Pokud si udržíte tak 4 rostliny do větší velikosti, pak v době kvetení (květen, červen) určitě budou středem pozornosti ve vaší sbírce. Květy jsou mírně proměnlivé co do sytosti růžové barvy, velikosti, ale i tvaru okvětních plátků.
Jediný nešvar, který jsem u těchto rostlin zaznamenal, je to, že dozrávající výrazně sladké a velmi rychle se rozpadající plody snadno plesniví. Z napadených plodů se pak hniloba rychle rozšiřuje do těla rostliny a zkáza je v několika dnech už neodvratná. Proto je třeba dozrávající plody (většinou žlutě zbarvené) hlídat a jakmile změknou, či puknou, ihned z rostlin dokonale odstranit.
Na fotu 2 jsou čtyřleté semenáče.

  Zpět