Foto 1
	Foto 2
Rebutia margarethae

Mezi rebuciemi se těžko hledá rostlina, která by se nějak výrazně odlišovala od svých sester. Tedy kromě výše zobrazené Reb. margaretae. Jde o rostliny na první pohled odlišné a snadno identifikovatelné i bez květů. Při zběžném pohledu se dosti podobají některým zástupcům rodu Sulcorebutia, ať už řídkým otrněním, nebo plochým nápadně tmavě vybarveným tělem. Jenomže semeník a semena jednoznačně ukazují na příslušnost do rodu Rebutia. A to přesto, že květy jsou cizosprašné. Opět jde o druh málo rozšířený, který by si určitě zasloužil toto napravit. Rostliny kvetou řekněme střídmě, často jen jedním či dvěma květy na rostlině, obzvláště na rostlinách mladých. Na snímku jsou 11 let staré semenáče v desítce květináči, možno tak posoudit, jak rychle, či spíše jak pomalu rostou. V květu jde, alespoň podle mě, o nejhezčí rebucii. Poněkud obtížně definovatelná červeno-oranžová barva vnitřních okvět. plátků může, ale i nemusí přecházet do žlutého středu s chomáčem bělavých tyčinek. Variabilita květů je u tohoto druhu opravdu značná a je potíž z deseti rostlin vybrat dvě, na nichž by byly stejné. Ovšem pokud získáte semena ze dvou zcela stejných jedinců, nemáte vyhráno, potomstvo bude mít opět květy různě jinak vybarvené.
Pěstování vyžaduje trpělivost a nutnost respektování jejich požadavků ve větší míře, než u jiných rebucií, či choulostivějších ayloster. Tvoří podlouhle mrkvovité kořeny, lámající se snadněji, než by se zdálo, proto pozor při přesazování. Substrát samozřejmě hrubší, štěrkovitý. Snesou i trochu živnější zeminu, ale voda musí z kořenů rychle odtéct a vyschnout. Potom rostou spolehlivě a ani nijak netrpí na houbové infekce.
Poněkud problematické je její postavení v hierarchii rodu Rebutia. Autor popisu W.Rausch pro ni zvolil jméno po své manželce Margareth, ale ani to ji neušetřilo spekulacím a pochybnostem o legitimitě druhu. Nejspíše se setkáte s názorem, že jde o synonymum k o dva roky dříve popsané Rebutia padcayensis, ale ani odborníci se na tom neshodnou. Nehledě na to, že Reb. margarethae má uváděn původ, a to i více sběrateli, z Argentiny provincie Salta, kdežto Reb. padcayensis z Bolívie z provincie Tarija. Sám zatím nemohu připojit své poznatky, protože druhou jmenovanou mám teprve coby nekvetoucí semenáče. První dva dřívější výsevy jsem úspěšně vyhubil. K prokázání identičnosti by to znamenalo provést důkladnější průzkum lokalit v přírodě a dostatek rostlinného materiálu. Možná k tomu někdy dojde. Prozatím bych se v každém případě zdržel jakéhokoliv slučování a nekontrolovaného míchání rostlin, jež mají známý původ a podpořil snahu o jejich udržení v čistých liniích a především jejich další rozšíření do našich sbírek.

  Zpět