Turbinicarpus panarottoi (andersonii)

Mezi méně známé a méně rozšířené druhy patří i tento. Jeho prvotní popis spatřil světlo světa v roce 1996 a byl to 2. turbinikarpus popsaný v Čechách, respektive českým odborníkem (první byl Turb. valdezianus var. albiflorus). Podle informací z přírody se vyskytuje na docela omezené lokalitě a v malé populaci. Pokud se zarážíte nad jménem v závorce, pak na vysvětlenou - druhové jméno panarottoi bylo shledáno jako nelegitimní a pan Mosco ho tedy nově popsal jako Tur. schmiedickeanus subsp. andersonii, což je celé jeho v současnosti platné jméno. V Čechách je ale mnohem známější původní druhové jméno panarottoi a tak nechám pod fotografií právě ono.
Vzhledově připomíná ostatní "typické" turbinikarpusy, obzvláště pak Tur. klinkerianus, ke kterému byl původně i přiřazován jako jeho červenokvětá forma. Odlišuje se od něj drobnějšími, ale špičatějšími tuberkulemi, které na koncích často hnědnou, jedním krátkým nahoru drápovitě zahnutým trnem a výraznějším a větším květem bělavě narůžovělé barvy s typickým tmavým středovým proužkem. Květ je mimo jiné téměř shodný s květem druhu Tur. schmiedickeanus. V případě pochybností lze právě podle květů tento druh identifikovat. Dospělé rostliny kvetou pravidelně, avšak pouze jednorázově časně jaře a většinou dvěma až sedmi květy naráz. Výsev čerstvých semen se daří většinou na 100% a po přepikýrování do minerálního substrátu pokračují semenáčky celkem bez problémů v dalším růstu. Pro další pěstování platí určitě všeobecné zásady pro kulturu ostatních zástupců tohoto rodu. Určitě je možné pro urychlení dospívání si malé semenáčky naroubovat, ale pravokořenné rostliny vypadají neporovnatelně lépe. Těchto rostlin zatím není v kultuře tolik, aby se s nimi mohly dělat experimenty. Proto pro pěstování na vlastních kořenech lze doporučit hrubý minerální substrát a zálivku jen po delším proschnutí zeminy a v době, kdy nejsou vedra. A to proto, že rostliny mají výrazně řepovité kořeny, které se snadno zapařují a odehnívají. Osvědčený mám sopečný tuf s antukou a přidat pár granulí hnojiva typu Osmocote.

  Zpět