|
Foto 1 |
Foto 2 |
|
| Turbinicarpus pseudomacrochele | |
Při zběžném pohledu na skupinku nekvetoucích rostlin velikosti o něco větší vlašského ořechu by málokdo soudil, že právě tyto mají mezi turbinikarpusy největší květy. Samozřejmě pokud mluvíme o rodu Turbinicarpus jako takovém nezahrnujíc v něj i rod Gymnocactus, protože Gymn. beguinii což je koneckonců spíše Neolloydia než Turbinicarpus, má květy ještě výraznější a větší. Protože semenáče tohoto druhu kvetou asi od pátého roku věku, bývají květy i 2x širší než vlastní rostlinky. Už od útlého věku si semenáčky tvoří velkou podzemní zásobárnu - řepu či bramboru, z které na zúženém krčku vyrůstá vlastní nadzemní stonek rostliny. Tento ztlustlý kořen bývá poněkud více náchylný k hnilobám, i když mám odzkoušeno, že často rostlina infikovanou část kořene zapouzdří a bez potíží roste dál. Proto je určitě lepší volit substrát pro pravokořenné rostliny hrubý a jen s minimálním podílem humidních složek. Raději 2x za sezónu přihnojit syntetickým hnojivem, nebo ještě lépe nehnojit vůbec. Rostliny pak vypadají nejpřirozeněji. U tohoto druhu bych ani nedoporučoval roubování, protože po několika letech roubovanci vypadají jako přerostlé okurky, jejichž jediným kladem je bohaté kvetení.
Léta pěstované generace jsou neuvěřitelně uniformní ať co do vzhledu těla, tak i vybarvenosti květů. Až novější sběry vykazují větší variabilitu v barvě a délce otrnění, ale i barvě květů. Dokonce je již známa populace, která kvete zcela bíle pocházející z omezené lokality, takže si vysloužila statut variety a je šířena pod provizorním jménem Tur. pseudomacrochele var. albiflorus n.n., ale také na ní můžete narazit pod novým oficiálním jménem jako var. alenae. Prozatím nemohu posoudit míru odlišnosti od typické formy a zároveň připojit obrázek, protože se mé semenáče dosud neodhodlaly vykvést. V posledních asi třech sezónách jsem se začal u tohoto druhu setkávat s nepříjemným jevem, kdy po odkvětu se rychle infikuje zasychající květ a s ním i vrchol rostliny, který vzápětí vyhnívá a rostlina tak přichází o růstový střed a začne obrážet. V každém případě jde o zajímavé a pohledné miniatury, kterých se vyplatí mít třeba celou misku, protože skupinka rostlin vypadá ještě mnohem lépe.
Jako blízce příbuzné na úrovni subspecie, variety nebo formy (záleží na tom jaký má kdo na věc náhled) jsou v současnosti vedeny na první pohled dosti odlišné rostliny - Turbinicarpus krainzianus, T. minimus, T. lausseri a T. sphacellatus . O tom posledním zmíněném je těžké cokoliv psát, protože je to rostlina mezi sběrateli zcela neznámá a vše navíc nasvědčuje tomu, že jde o rostliny identické s dříve popsaným T. lausseri. Přesto, že jsou zmíněné tři variety (formy ...) řazeny pod Turbinicarpus pseudomacrochele, a to odborníky, kteří mají možnost studovat tento rod komplexně, dovolil bych si vyslovit určité pochybnosti ohledně jejich příbuzenských vztahů. Určitě mají k sobě blíže Tur. minimus a Tur. lausseri, než Tur. pseudomacrochele a Tur. minimus, nebo Tur. pseudomacrochele a Tur. lausseri. Křížíme-li navzájem Tur. lausseri a Tur. minimus, vzniká zcela intermediální a vitální (dobře rostoucí) potomstvo. Zajímavé je, že i barva květů je směsicí původních rodičovských barev, tedy růžové a žluté. Jsou-li tyto dva "druhy" schopny tvořit navzájem zdravé a intermediální potomky, je na místě předpokládat, že jejich genetická sada je si navzájem velice podobná a tedy je považovat za blíže příbuzné. Použijeme-li však jako jednoho z rodičů Tur. pseudomacrochele, pak vzniklá hybridní semena sice z většiny vyklíčí, ale semenáčky jsou chlorotické, panašované (část těla je červená a část zelená), pomalu rostou a postupně přežívá jen minimum jedinců. Což svědčí o tom, že Tur. pseudomacrochele je geneticky a tedy i příbuzensky od Tur. lausseri a Tur. minimus vzdálen mnohem více, než se všeobecně přepokládá. To, že mají určité tělesné znaky, které jsou si více či méně podobné, nemusí vůbec nic vypovídat o jejich příbuznosti genetické. Doposud se mi, mimo jiné, nepovedlo tyto křížence dovést do květu. Výsledky, kdy je použit jako jeden z rodičů Tur. krainzianus prozatím v tomto případě nemám, protože v okamžiku, kdy jsem se dočkal kvetoucích Tur. krainzianus a i hybridních plodů, byly mi vzápětí tyto rostliny odcizeny takže ... si počkáme nějaký ten rok, než dorostou další generace ...