Pohledy do sbírky
P. Zemana (hlavního pachatele těchto stránek), které potěší příznivce mamilárií a rebucií ...


   Tak nějak s postupem let, jak se měnily rostliny, zájmy a pěstební podmínky, přibývalo rostlin a ubývalo cenného místa v postupně se zvětšujících pěstebních zařízeních, dospěl jsem do stadia, kdy nejzajímavější rostliny jsou pro mě ty nejmenší a nebo nejobyčejnější.
 Začínalo se, tak jak to už bývá, bez jakékoliv specializace s rody jak z Mexika, tak jihoamerického kontinentu.
 
Jenomže opatrovat sbírku v nadmořské výšce téměř přesně 500 m, kde je sezóna asi o měsíc kratší, ve skleníku otočeném na jih, znamenalo zůstat u rodů původem z Mexika, kterým velmi teplá kultura v létě a dosti chladná v zimě asi nejlépe vyhovuje. Časem jsem odzkoušel, že ve zdejší nadmořské výšce velmi dobře prosperují zástupci širokého velkorodu Rebutia, a tak jsem je také s radostí zařadil do okruhu mých oblíbenců. Postupně jsem, kromě rebucií, zůstal u dnes velmi oblíbeného rodu Turbinicarpus a širokého rodu Mammillaria, do kterého se dnes nikomu moc nechce. Jako nejzajímavější se mi zdají tzv. "malokvěté háčkovky". Snad pro to, že je mezi nimi nejvíce otazníků, mnoho forem a zabírají nejméně místa.

 

FOTO -  ALBUM  


  • Mammillaria -  1   3   4   5   8 
  • Rebutia -  2   6   7   9   11   13   16   17 
  • Rebutia kříženci -  12   15 
  • Turbinicarpus -  10 
  • Turbinicarpus kříženci -  14 

  •    Každoročně absolvuji dvoje stěhování celé sbírky. Protože ještě koncem března často leží sníh a mrzne, dočkají se rostliny prvního sluníčka ve skleníku většinou v první dekádě dubna. Opačná procedura, tedy uklízení celé sbírky do světlého sklepa, probíhá zhruba koncem listopadu. A to díky notné podpoře elektrického topení, které už v tu dobu mívá plné ruce práce udržet ve skl. teplotu kolem +5 st. Celsia. Po vrcholcích Českého středohoří se severozápadní vítr dokáže pořádně rozeběhnout, a někdy mám dojem, že ani sklo není pro něj dostatečnou překážkou.
    Coby substrát mám jako nejlepší odzkoušenu směs antuky a rozpadlého sopečného tufu s příměsí říčního písku. Je hodně vzdušný a rychle vysychá, což ocení především mexické miniatury. Přesto, že se zdá být chudý na živiny, velmi dobře v něm rostou i rebucie. Zalévám ne příliš často, možná méně než by bylo třeba, takže přírůstky nejsou velké, ale rostliny se přesto odmění bohatým kvetením a minimálními ztrátami.



    zpět      úvodní stránka