Foto 1
	Foto 2
Aylostera heliosa var. condorensis

Druhá, roku 1980 platně popsaná varieta (podle sběru L 401) Aylostera heliosa, vyznačující se nejřidším otrněním a nejtmavšími květy v porovnání s Aylostera heliosa a A. heliosa v. cajasensis. První asi 4 roky roste jednotlivě, potom začne tvořit trsy, přičemž nejstarší tělíčko je v trsu stále snadno rozpoznatelné. Tak jako u výše zmíněných dvou variet jsou i u této variety květy cizosprašné. Pokud chceme rostl. dále množit semeny, což je vždy žádoucí, protože se udržuje genetická variabilita druhu v našich sbírkách, musíme si tedy uchovat několik rostlin vyrostlých ze semen. Vzhledem k tomu, že je tato varieta v našich sbírkách relativně krátkou dobu, nejsou semena dosud příliš dobře k sehnání. Pokud tuto (ale i var. cajasensis) má někdo možnost množit, měl by udělat vše pro to, aby nedocházelo k jejich vzájemnému křížení (popř. křížení s A. heliosa, A. albopectinata ...). Výsevy kříženců jsou poněkud více variabilní, ale v mnoha případech těžko odlišitelné od var. cajasensis, což by po čase vedlo k tomu, že bychom měli ve sbírkách těžko definovatelné a bezcenné rostliny. V posledních několika letech se dostávají do sbírek nové sběry velmi zajímavých forem, které jsou následně označeny právě jako var. condorensis, ale ne vždy musí být toto přiřazení úplně správné. Variabilita celého okruhu Ayl. heliosa, jak naznačují právě početné nové nálezy, je opravdu značná a v současnosti už se dostáváme do situace, kdy jen stěží dokážeme od sebe rozlišit rostliny, které tak mohou, ale i nemusí, nést jména jako Aylostera albopectinata, Ayl. heliosa v. cajasensis, var. condorensis, forma solisioides n.n., Ayl. densipectinata či Ayl. schatzliana. Jednotlivé formy plynule přecházejí jedna v druhou, přičemž velkou roli na vzhled rostlin mají pěstební podmínky a jediná šance, jak se v tom vyznat, je udržet tyto lokální formy ve sbírkách v čistých liniích nejlépe jen pod pol. číslem a označením lokality. Nucené přiřazování jmen, ať už na jakékoliv taxonomické úrovni, nemá zřejmě prakticky cenu. Alespoň zatím. Možná jednou se najde metoda, jak je od sebe odlišovat. Ale to tyto formy ještě musíme v přírodě či aspoň ve sbírkách najít ...
Pěstování je v podstatě stejné, jako u A. heliosa.
Na 2. fotografii jsou 7 let staré semenáče o velikosti asi 2,5 cm ale už bohatě kvetoucí. Tato forma byla nalezena A.B. Lauem a označena jeho sběratelským číslem L 401.

  Zpět